třetího první dvatísícedvanáct + menší nepovedená "povídka"

3. ledna 2012 v 20:19 | Lučii |  ze života jednoho vola
Blábláblá. Soráč, že tě neposlouchám, ale je mi úlpně u prdele, co si mu řekla, co ti řekl on, že má boží tělo, vlasy a že je moooc hodnej. To všechno jsem stihla poznat sama. Asi všechno jednou končí no. Vlastně nebýt tý jedný spolužačky, všechno by zůstalo při starém. Tak se mi to líbilo. Jenže teď. Furt o něm meleš, nutíš mě žárlit. No a ještě ke všemu mu o mě píšeš, říkáš úplný voloviny. Co si o mně kurva musí myslet??!! Jo, dneska jsem sprostá. Víc než jindy. Všechno se zdálo být odpoledne super. Vyjdu si na chvíli ven, tak jako mám ve zvyku. Procházím se v šeru, v uších sluchátka, příjemná hudba... krása. Přijdu zpátky domů a všechno v hajzlu. Jako celej den dneska. sorách lidi, že jsem vás ignorovala, ale... ale .... dneska mě vaše kecy nazajímali. Kdo ví, co bude zítra, pozítří. Nebudu moct se ti podívat do očí.

Protože vím, co v nich je.


,,... Jdu poloprázdnou ulicí, když narazím na kluzák. Tolik lidí, tolik mých vrstevníků, kteří si užívají pohodu na bruslích a skvělou společnost. Možná prohodí pár urážek na mou osobu, je mi to fuk. Do uší si nasadím sluchátka a začnu utíkat. Nevím proč, nevím kam. Prostě pryč. Hudba se zrychluje... Utím od všech svých problémů, od školy, od přátel. Když už moje nohy skoro nemůžou, zastavím se v malém parku. Jelikož začínám večer, zpozoruji pár adolescentů, kteří na mě vrhají nepříjemné pohledy. Už se chystám něco namítnout, když v tom si uvědomím, že by mi to vlastně nic nepřineslo a šinu se cestičkou kolem plotu dál. Zamyslím se, proč vlastně tohle všechno. Proč se tolik trápím. Ve škole mi to sice moc nejde, co se dá dělat, ale to je asi tak všechno. Mám minimálně dva lidi, na který se můžu spolehnout. Rodina oukej. Tak proč stojím o lidi, o který si nikdy ani neškrtnu? A kruci, jen na něj pomyslím a hned je tady. Má divnou chůzi, jako byněco pil. Ale to je přece blbost, on nepije. Jako bych si ho přivolala. Žádnej pozdrav nic, co jsem taky čekala. Jdu dál jako bych si ho vůbec nevšimla. Jako by se mi vůbec nerozbušilo srdce a nezačaly by se mi podlamovat kolena. Jako bys neexistoval. Něco takového si pořád dokola opakuji, když v tom něco zaslechnu. Fakt mě někdo volal, nebo mi z toho už fakt hráblo? Pomalu se otočím. A ono fakt. Culíš se na mě. Co asi tak chceš, říkám si. ,,Hele slečno, něco ti upadlo." říká po pár vteřinách civění mi do očí a podává mi malou, bílou obálku. ,,Tohle není moje", odpovím ihned, "já s sebou žádnou obálku nenesla.". ,,Přece jen si to vezmi." prohodí po chvíli. Pak se otočí. A odejde. S úšklebkem místo úsměvu. A já tam stojím jak malá a koukám na obálku. Je na ní, ne zrovna úhledným písmem, napsáno ,,Slečna". Haha, tak to pro mě asi fakt nebude. Ale zvědavost je silnější a já už se sápu po papíře a roztrhávám obálku dvěma prudkýma pohybama. Vidím nějakej krátkej text a pod tím kresbičku nějaká budovy. Rychle se přemístím k nejbližší lampě, abych to mohla snadněji přečíst. Najednou jsem štěstím bez sebe a cítím se jako nějaká nácka, kterou kluk pozval do kina. Prej už si mě dlouho všímáš. Pche, já tebe dýl! A prej bys byl rád, kdybychom si spolu někam vyšli. Ani nevíš jak moc ráda bych někde viděla sebe s tebou. Píšeš také, že ti moje oči připomínají nebeskou zář - je v nich cítit láska, nevinnost ale i síla krásy. Se šťastnýma očima proletím dopis ještě jednou. Na konci, vedle kresby malé dřevěné budovy mě ale zarazí jedna věta. ,,Pamatuješ, jak jsme jeden čas chodívali do téhle chaloupky? Chtěl bych to vrátit." Nějak se mi to nezdá. A najednou šok. Podívám se na psaní znovu. A znovu. znovu, znovu, znovu, znovu... Opravdu se mi to nezdá. Nahoře, úplně v levém rohu stojí něco, co mi vyrazilo dech. ,,Milá Alice..." To nebylo pro mě...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella ×Cullen× Bella ×Cullen× | Web | 3. ledna 2012 v 20:56 | Reagovat

ve photofiltru :)
Hezký den a zas někdy  navštiv můj blog :)

2 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 6:35 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama