tvůj pohled mě zabíjí

5. ledna 2012 v 15:19 | Lučii |  ze života jednoho vola
tvůj pohled mě zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí za bíjí zabíjí zabíjí zabíjí zabíjí !!!

Víš, ty máš takovej stašně nevinnej kukuč. Něco jako smutný štěně (a tohle myslím dobře!), který ztratilo páníčka. Z tvých očí vyzařuje něco nerealizovatelného až přehnaně dokonalého. Jenže taky smutek.
Když ses na mě podíval jeden den v autobuse, tak jsem věděla, že se ti tohle líbí. Něco ti z těch očí vyzařovalo. Nebo to byla jen tvá krása a můj pocit z ní? .... Jenže když se podívám teď. Ztrápenost... vždy, když tohle vidím, mám chuť se zabít. Skočit z krásné skály nedaleko pobřeží, v ruce lísteček Promiň a v hlavě ten tvůj pohled... NE! Já chci, aby ses usmál. Usmál usmál usmál usmál usmál usmál usmál usmál. Prosím...

Když svůj pohled obrátíš směrem ke mně, tak jako by jsem umírala. Umírala touhou. Bohužel i smutkem. Jako by mi pomalu kousky srdce umíraly a rozplývaly se jen tak v mém těle. Jako by se moje oči chtěly samy od sebe zavřít a už se neotevřít. Už se ti nepovídat do těch tvých věčně smutných kukadel. Do tvé smutné duše...

A teď zase nějaká ta moje husťácka věta, bez ní by to nešlo žejó!

Proč tě chci vidět, když vím, že to nechci? A proč tak trochu tuším, že nechceš, abych chtěla. Jenže... já chci... ale...

USMĚJ SE KSAKRU!


Tak a až si tohle někdo známej přečte (a bude vědět o koho go), tak jsem v háji. Ale tam jsem už teď, takže....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama