je to šílený, celý je to šílený

4. března 2012 v 18:20 | krysiik |  ze života jednoho vola
Proč se necítit šťastne, když k tomu mám důvody? Přijde mi to divný, ale docela se těším do školy. Sice tam uvidím pár tváří, o které opravdu nestojím, ale to se s úsměvem přejde. Prý nás má "navštívit" nový spolužák. Třeba to bude nějakej doost drsnej rapper, kterej mi kvůli mým smutným očkám daruje kšiltovku, na jejíž nákup nemám čas ani peníze. Nebo to bude mimozemšťan a všechny předsvěčí, že já jsem ta osoba, kterou teď budou uctívat. Stačilo by, aby předsvěčil jeho. Jeho velkej širokej úsměv, kostkovanou košili a do detailu vystajlovaní vlasy.
Nějak jsem si zamilovala kolo. Jen tak si letět, nevšímajíc si plachtícíh vlasů ve větru a divným pohledům ostatních. Když jedu, tak se opravdu zasním. Přemýšlím nad tím, co se poslední dobou stalo. Fajn, myslela jsem si, že to nezvládnu. Že to nezvládnu, ale bude to oukej. Ale já jsem to zvládla a je mi ještě lépe než oukej. Asi oukej oukej. Na druhou.
Včera se mi stala divná věc. Smála jsem se. Ale jako ne, že jsem se smála, to dělám pořád. Ale jen tak, z ničeho nic. Začala jsem se smát. Je to šílený.

Všechno je šílený.
Ale já...... jsem šťastná.
Pro tento moment.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama