nejkrásnější chvíle v mém životě?

29. března 2012 v 15:22 | krysiik |  ze života jednoho vola
Cítila jsem všechny nárazy na maličké kamínky, které utíkaly před rozjetými koly. Uklidňovalo mě jen teplo tvoje těla. Tvoje silné paže, které pevně svíraly řidítka. Tvůj soustředěný pohled, který směřoval na opačnou stranu vozovky. Ta bezpečnost v tvém objetí se nedá popsat. Vzpomínám si až moc dobře na posledních pár let. Jak moc jsem si tento okamžik přála zažít. Snila jsem o tom každej den před spaním.
Hrbolky, po kterých si přejížděl se čím dál víc zvětšovaly. Pomalu si sjel na okraj vozovky a zastavil jsi. Věděla jsem co bude dál. Sundal jsi mi helmu a podíval ses mi do očí. Jiskřičky jako by vyhasly. Ucítila jsem tvoji dlaň na svém stehně. Byla jsem pro tuto chvíli jen tvá.
Ani nevíš, jak jsem ti teď vděčná, že si nic neudělal. Že ses jen krásně usmál a přiložil svá ústa k mým. Bylo to dokonalé, nikde nikdo, v dáli byl slyšet jen vlak přijíždějící k stanici a jinak panoval celou ulicí příjemné noční ticho. Po chvíli se tvé rty odlepily a tvá duše se oddálila. Oslovil si mě. Ne jednou. Nemohla jsem se ti podívat do očí. Zírala jsem do půlnoční tmy, neschopna slova. Vím, že si věděl nebo aspoň tušil na co myslím. Obejmul si mě a zašeptal ty magické slova. Ty, které mě k tobě vždycky táhly. Už dřív jsem věděla, že to tak bude. Přesto jsem v sobě neudržela slzy a ty si mě jen silněji sevřel.
Nevím, jak dlouho jsme tak takhle byli. Vzpomínám si jen na to, že když jsem uslyšela dopadající kapky na zem, pustil si mě. Ne, nenechal si mě tam jen tak stát jak by to udělali ostatní. Navlékl si mi svojí bundu, nasadil helmu, posadil zpátky na motorku a šlápl na plyn. Nevnímala jsem nic než slzy tekoucí po mé tváři.
Utápěla jsem se ve smutku i když tohle měla být ta nekrásnější chvíle v mém životě...
A proč? Však ty víš...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama