nutí mě to

25. března 2012 v 11:59 | krysiik |  ze života jednoho vola
Něco mě nutí k tomu, že tam prostě musím jít. Vím, jak to dopadne. Všude na té osudné cestě leží mé postrácené vzpomínky, které i přes můj odpor budu muset sebrat a ohlídnout se na minulostí. Neměla bych to dělat. Vzpomínat. Ale mě to nutí.

Nutí mě to si sednout na to místo, kde jsem seděla, když si mi zavolal jen proto, aby si slyšel můj hlas.
Nutí mě to projít se po tom již zeleném poli a vzpomenout si na tvoje upřímné slova.
Nutí mě to si aspoň na chvíli odpočinout od toho, jak je to dnes.
Nutí mě to se podívat do minulosti na tvoji dřív pořád usměvavou tvář.
Nutí mě to se posadit se na most, kde jsem seděla, když mi od tebe přišla esemeska.


Chci znovu být na chvíli zase ta nevinná, slepá a šťastná holka.
Chci to zažít všechno znovu, abych teď nemusela jen utírat slzy a vzpomínat.
Chci znovu slyšet tvůj upřímný hlas.
Chci, aby to nebyly všechno lži...

Půjdu tam. Seškrábu z kamenné cesty krásné vzpomínky a nalepím si je do znovu srdce.
Je mi jedno, co bude potom.

Ale na jak dlouho...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama