budu tu pro tebe vždycky

23. srpna 2012 v 20:49 | krysiik |  ze života jednoho vola
Po dlouhém čekání konečně přijel. S tichým pozdravem si sundal přilbu. . Opatrně opřel kolo o kamennou zídku a usadil se vedle mě do trávy. Zadíval se na mě. Ne tak jako vždycky. Jeho tvář zalila nejistota.
,,Promiň," zašeptal najednou.
Nevěděla jsem co dál. Myslíš si, že jedním promiň všechno zmizí? Že se moje jizvy na rukou jen tak vytratí? Ten strach vylézt z postele kvůli tomu, že tě zase uvidím už se jen tak nedá zapomenout, víš...
,,Opravdu... opravdu mě to mrzí...," zakoktal tiše a sklopil hlavu.
Chtěla bych ti říct, že mě to taky mrzí. Ale nemůžu. Už to prostě asi nikdy nebude jako dřív. Ta bezstarost, láska a štěstí... je mi úzko, jen když si na ty časy vzpomenu...
,,Chybí mi to, jak to bylo dřív...," zašeptal si skoro neslyšně.
Už jsem to nevydržela. Chytla jsem tě za ruku a pevně ji stiskla.

,,Budu tu pro tebe vždycky," zašeptala jsem se slzami v očích...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bonitka ◡‿◡✿ Bonitka ◡‿◡✿ | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 20:54 | Reagovat

Pekné záhlavie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama